pokud žijete ve Spojených státech, téměř každý je křesťan. Je to náboženství, se kterým se ztotožňují, a často se předává z generace na generaci. Pokud člověk jde do církve, která používá Křesťanská jména jako “ Bůh “ a „Ježíš“ a další termíny z Bible, existuje předpoklad, že je křesťan-i když nikdy nedošlo k pokání z hříchu nebo osobní důvěře a víře v Ježíše jako Spasitele. (Ve skutečnosti Myslím, že existuje dokonce mnoho lidí, kteří se považují za křesťany, kteří zřídka, pokud vůbec, dokonce vstoupí do kostela.)
z Bible samozřejmě víme, že pravý křesťan činil pokání ze svých hříchů a důvěřoval pouze Kristu pro spásu. Když se to stane, jsme stvořeni do nového stvoření. Není to nádherná myšlenka? Staré věci pominuly a všechny věci se staly novými (2. Korintským 5,17).
jak tedy toto nové stvoření vlastně vypadá? Jak tato osoba jedná? Jaké známky ukazují, že jsou novým stvořením a ne jen falešným konvertitem?
Římanům 12 dává právě takový popis. Je to pro nás velký lakmusový test, který nám dává konkrétní věci, které je třeba hledat, když zkoumáme naše životy a testujeme se, abychom zjistili, zda jsme ve víře (2 Korintským 13:5).
mnozí z nás jsou velmi dobře obeznámeni s prvními dvěma verši Římanům 12 –
proto Vás prosím, bratří, z milosrdenství Božího, abyste předložili svá těla živou oběť, svatou, přijatelnou pro Boha, což je vaše rozumná služba. A nebuďte přizpůsobeni tomuto světu, ale proměňte se obnovením své mysli, abyste dokázali, co je to dobrá, přijatelná a dokonalá Boží vůle.
Pavel pak vezme několik veršů, aby hovořil o duchovních darech a Kristově těle a o tom, jak by mělo fungovat. Ale když dorazíme k verši 9, zjistíme přesně, jak by měl skutečný křesťan vypadat každý den.
než strávíme nějaký čas pohledem na Římany 12, vzpomeňme si na jednu nesmírně důležitou věc. Křesťanský život není–a nikdy nebude-o dokonalosti. Nikdo z nás nikdy nebude „dokonalým křesťanem“. Nesmíme se soustředit na to, abychom byli dokonalí, ale na testování touhy našeho srdce a našeho směru. Jakým směrem jdeme? Rosteme v těchto věcech každý rok? Vypadáme více jako Kristus, když zrajeme ve víře? Jaký je náš postoj k těmto věcem?
každý z nás bude bojovat s některými více než s ostatními. A to je také v pořádku. Pokud víme, že je bitva, pak víme, že Duch Svatý tvrdě pracuje, usvědčuje nás a ukazuje nám, jak můžeme růst.
pojďme se tedy podívat na popis někoho, kdo je novým stvořením, které najdeme ve druhé polovině Římanům 12, počínaje veršem 9 –
nechť je láska bez pokrytectví. Hnusí se tomu, co je zlé. Držte se toho, co je dobré.
pravá Křesťanská vůle –
1. Láska bez pokrytectví
pokrytectví: praxe prohlašování, že má morální standardy nebo přesvědčení, kterým vlastní chování neodpovídá; předstírání.
měli bychom milovat bez předstírání. Opravdová láska, která pramení z našich srdcí.
2. Hnusí se tomu, co je zlé.
ohavnost: s odporem a nenávistí.
měli bychom nenávidět to, co je zlé. Neměli bychom to přinášet do našich domovů prostřednictvím našich rádií, telefonů, iPadů a televizorů. Neměli bychom se bavit knihami, filmy a hudbou, která oslavuje zlo. Místo toho bychom je měli nenávidět. Mluvím k tomu konkrétně, protože věřím, že to je místo, kde mnoho pravých křesťanů umožňuje vstup zla do jejich životů.
3. Držte se toho, co je dobré.
držet: držte pevně na.
musíme pevně uchopit pravdu a čistou doktrínu. Nepouštěj se jen proto, že ti to někdo řekne. Nedělejte kompromisy, protože je to jednodušší. Musíme se pevně držet. (I Tesalonickým 5:21)
10 buďte laskaví k sobě navzájem s bratrskou láskou, na počest dávat přednost jeden druhému;
buďte laskaví k našim bratřím a sestrám v Pánu a dávejte jim přednost. Stejná myšlenka se odráží ve Filipanům 2: 3-4.
laskavost je právě teď docela trendy. Je skvělé být laskavý. A to není špatná věc. Ale laskavost, o které se zde hovoří, je laskavost, kterou bychom měli ukázat našim křesťanským bratrům a sestrám a která proudí ze srdce, které je odrazem lásky našeho Nebeského Otce a jeho lásky k jeho dětem.
11 nezůstává v usilovnosti, horlivý v duchu, slouží Pánu;
pravý křesťan je pilný a horlivý, když slouží Pánu. To znamená, že nejsou líní nebo apatičtí. Slouží Pánu celým svým srdcem, v jakékoli příležitosti, kterou jim dal.
12 raduje se v naději, trpělivě v soužení, vytrvale pokračuje v modlitbě;
pravý věřící ví, že jeho naděje přesahuje tuto časnou zemi, a tak jeho naděje zůstává stabilní bez ohledu na to, co se stane. Je trpělivý ve zkouškách, po celou dobu vytrvale pokračuje v modlitbě.
13 rozdělování na potřeby svatých, vzhledem k pohostinnosti.
praví křesťané uspokojují potřeby svých spoluvěřících. A jsou dány pohostinnosti.
Pohostinství: přátelské a velkorysé přijetí a zábava hostů, návštěvníků nebo cizinců.
Pohostinství už není tak populární. Jen málo lidí otevírá své domovy hostům mimo rodinu. A musím přiznat, že moderní životní tempo se pohostinnosti příliš nehodí. Ale je to dost dobrý důvod ignorovat tuto malou frázi?
možná, že mít pohostinné srdce je více o našem postoji. Otevíráme své domovy svobodně, když máme šanci? Děláme lidi, aby se cítili pohodlně a vítáni, bez ohledu na to, kde se s nimi setkáme? Rádi sdílíme naše zdroje a čas, jak jsme dostali příležitost?
14 požehnej těm, kteří vás pronásledují; žehnej a ne proklínej.
křesťané žehnají těm, kteří je pronásledují. Milujeme své nepřátele (Matouš 5,43-48). To je lidsky nemožné. Uvědomuješ si to, že? Pouze pravý věřící mohl požehnat tomu, kdo jim ubližuje. Milujeme své nepřátele? Modlíme se za ně? Záleží nám na jejich duších? To je skvělé znamení, že jsme skutečný křesťan. Pokud s tím bojujeme, možná by naším prvním krokem mělo být modlit se, aby nám k tomu Bůh pomohl.
15 radujte se s těmi, kteří se radují, a pláč s těmi, kteří pláčou.
spoluobčané se radují a pláčou jeden s druhým. Místo žárlivosti a závisti, která nás nutí trucovat nad štěstím křesťanské sestry, jsme za ně opravdu rádi. A když přijdou špatné zprávy, pláčeme s nimi. Obklopujeme našeho bratra nebo sestru křesťanskou láskou a péčí.
16 Buďte ve stejné mysli vůči sobě navzájem. Nenastavujte svou mysl na vysoké věci, ale sdružujte se s pokornými. Nebuďte moudří podle svého vlastního názoru.
praví křesťané jsou pokorní. Jejich názory na sebe nejsou nafouknuté a nejsou vychloubačné. Nerespektují osoby a nestarají se o něčí popularitu. Budou svobodně mluvit a nabízet svou pomoc komukoli, bez ohledu na jejich věk, sex, závod, postavení, nebo pověst.
17 nesplatí nikomu zlo za zlo. Mějte na paměti dobré věci před očima všech lidí.
křesťané se nemstí těm, kteří jim ublížili. (Velmi úzce souvisí s požehnáním těm, kteří nás pronásledují, že?) Jsme známí tím, že si vážíme dobrých věcí (pravých, pravých, svatých) každý, kdo nás náhodou sleduje.
18 Pokud je to možné, stejně jako záleží na vás, žít pokojně se všemi muži.
není možné být vždy v míru se všemi lidmi. Někteří se rozhodnou, že vás nenávidí a, bez ohledu na to, co děláte, nemůžete změnit jejich názor. Ale tento verš nám dává útěchu. Pokud je to možné. Bůh jasně uznává, že to není vždy možné. Ale jakkoli to záleží na nás, máme být v míru se všemi lidmi. Udělali jsme vše, co je v našich silách, abychom dosáhli míru s lidmi kolem nás? To by nás mělo popsat jako věřící.
19 milovaní, nemstěte se, ale spíše dejte místo hněvu; protože je psáno: „Pomsta je moje, splatím,“ říká Pán. 20 proto
„je-li váš nepřítel hladový, nakrmte ho;
je-li žíznivý, dejte mu napít;
za to budete hromadit uhlíky ohně na jeho hlavu.“
opět se setkáváme s naším postojem k našim nepřátelům. Skuteční věřící nemají žít s pomstou hořící v našich srdcích. Máme skutečně udělat pravý opak a oslovit nepřítele v nouzi. Máme to udělat a nechat Boha, aby se postaral o zbytek. Pouze Bůh mohl umožnit srdci a mysli milovat nepřítele tímto způsobem. Jen Bůh.
21 nenechte se překonat zlem, ale překonejte zlo dobrem.
a konečně skutečný věřící není překonán zlem tohoto světa. Místo toho překonáváme zlo dobrem! Víme, že Bůh je pod kontrolou, bez ohledu na to, jak zlé tento svět dostane a že zvítězí! Naším úkolem je zazářit jeho světlo a jít jako svědci v našich domovech, pracovní místa, na okraji a tribuny atletických akcí, v našich kostelech, a když nakupujeme. Čas. Soba.
____________________________________________
Bible funguje jako zrcadlo (Jakub 1:22-24) a Římanům 12 je obzvláště bolestivé místo pro pohled na můj odraz. I když vidím některé z nich v mém životě, vidím také velkou potřebu růstu. Doufám, že tento pohled na tuto kapitolu vás povzbudil a vyzval, jako mě.
Kéž odložíme svou hrdost a kéž nás Duch Svatý naplní touhou být více jako Kristus, když pokračujeme v naší životní cestě. Jsem tak vděčný, že máme Bibli, aby vrhla světlo na naši cestu a ukázala nám, kterým směrem bychom se měli vydat. Zkusme žít z Římanů 12 Tento týden a každý týden. A přitom, můžeme zářit jasně pro Krista v tomto temném světě!